Tiché lásce. (VI.)

By Václav Antonín Crha

O jen nech, bych tvore milý

v oko Tvé se pohroužel:

vždyť sám svět tak slastných chvílí

od počátku málo měl.

Pěvec-li kdy o sfér znění

o ráji a nebi pěl:

jistě v svatém unešení

dřív do oka dívky zřel.

Taktéž mně se citů chvění

na rtech v písně lásky mění

a svět mi je lásky říš’,

ty-li na mne pohlížíš.