TICHO JE...

Ticho je... slyšet je duše jít...

V květech krok plouhá se tich...

A v kloboučku Vašem – sladko zřít! –

hle, rozkvetl sníh!

Krásná jste byla ve květu tom,

ó, Sněženko, na lukách mých.

Mírný Vám v očích plál světla lom,

jak rozkvetl sníh.

Jdu kolem Vás. – Ach, což je mi svět!

Ticho je, ticho v ňadrech mých:

Bože, to v pozdní, jiskřivý květ

tam rozkvetl sníh!