TICHO.

Abys prožil, co ti dáno není,

zavřít musíš oči jako v snění,

rozsvítit své duši, neptat se jí,

kudy do závratna její chvíle spějí.

Kdybys řekl slovo, kdybys vzdychnul,

všechen zázrak zhasl by a ztichnul,

a tvá plachá duše jako žena

před tebou by stála nahá, zneuctěna.