Tichou nocí...

Tichou nocí plyne měsíc zlatý,

slavík v sadě zdřímnul nad poupaty. –

Cítím, jak mi vůní fial nočních,

ve ševelu olší nadpotočních

mysl stoupá –

Země v klidu hluchém –

a duch touží spojiti se s duchem,

který dechem svého milování

nese celou světů plnou báni

nekonečným prostorem a časem,

vládna vedrem, mrazem, tmou i jasem –

Tichou nocí plyne měsíc zlatý,

slavík v sadě dřímá nad poupaty.