TICHÝ SMUTEK.

Tichý smutek na tvé líci

leží jemně rozestřený,

ve dne, v noci, bez proměny

nad úsměvem vítězící.

Jistě velká bolesť táhla

nedávno tvou duší mladou

a teď mizí týdnů řadou

tiše jen a zponenáhla.

A kdo ví, jak zmizí jednou,

oko tvé tak suše září,

a ten nach v tvé jemné tváři

s bledostí se střídá lednou.

Jakby bílá křídla s chvěním

byla tobě stále bližší

anděla, jenž bolesť tiší

jediným svým políbením.