TISÍCŮ NEŠŤASTNÝCH...

Tisíců nešťastných prolité slzy

viděl jsem ve snu plynout v dál,

ohromným proudem, divokým, dravým –

nikdo že takový nevídal.

V hrozivém jeku, sténání tichém

stále a stále rost ten proud,

na jeho vlnách krvavých pěnou

houpal se zničených štěstí troud.

Rozlil se celou krajinou kolem,

do dálky šedé dál vždy tek',

zdutými vlnami nebesům hrozil

ječící, hrozivý jeho vztek...

Do duše mojí střikl pěnou...

Mlhou mi náhle ztemněl zrak

a od té chvíle v duši mojí

stále a stále je hořko tak...