TKALCI.

Ach, vy tkalci, ubožáci,

co děláte?

Ráno, večer a den celý

jenom tkáte.

Bez oddechu, v jednom spěchu

i když spíte,

nit po niti svoje žití

odvijíte.

Plátno bílé na košile

jiným dáte,

sami sobě jenom šerý

rubáš tkáte.

Smrti bílé na loktušku,

sobě v truhlu na podušku,

to je všecko, co po sobě

zanecháte!