TMA TĚŽKÁ...

Tma těžká padla na mé snění,

stín bolesti slzami těžkán

mým nitrem nesl se zvolna

a daleké obzory skryté

se blížily ke mně.

Hle, modré stany je vidět

a před nimi hranice strážné

jak hvězdy stříbrné planou,

tam za nimi lány se táhnou

zaslíbené země.

My v znoji života seli,

v ty lány své házeli zrní,

jež krví zbroceno rudou

a slzami, vlhké je potem,

jenž rosil nám témě.

Teď prací znaveni těžce,

dlaň mozolnou do klína kladem;

tu zdřímnem na mezi rádi,

až dozralá setba nás vzbudí,

v sny praskajíc temně.