TO BUDE...

Až přejdou ty veliké zástupy zmučených,

a poslední žalář padne rozmeten,

přes bývalé hranice bývalých národů

z bývalé kultury nové povstanou,

tu staneme před oltářem Krásy,

hrdí a povznesení synové přírody.

Všichni stejně nadšeni v boj půjdem rozhodný.

Povstane ten, jenž meč k pomstě pozvedne,

a otroci rozrazí okovy...

Zavzní zpěv, s nímž mučenníci zmírali,

volní, nespoutaní pozvedneme hlasy své,

hlasy silné, vzdorné až klenbou nebes zatřesou:

To bude ta požehnaná chvíle velikých lásek,

v nichž mateřstvím novým počne země

a klíny budou plné a vydají nové síly,

a roditi budou nový, zdravý život.

To bude anarchie.