To lidské štěstí...

To lidské štěstí – planá bublina,

již hošík – osud hravě fouká ven,

a sotva duha štěstí vzejde nám,

juž duje za ní orkán žalu jen.

To lidské štěstí – fata morgana,

spanilý přelud v poušti života,

jest vábný z dáli, z blízka pouhý klam

a fantasie lichá jasnota.

To lidské štěstí – vlna v potoce,

teď zříme ji, a zas juž plyne dál

a nezanechá ani památky –

jen ztraceného štěstí ideál.