TO PRCHÁ MLÁDÍ.

By Jaroslav Vrchlický

To prchá mládí – ve všem ty je zříš:

ve ptačí písni, kterou Vesna ladí,

i v divném citu, kterým hořkne číš –

to prchá mládí...

V let sklonu, která čím dál více pádí,

v žen kráse zrající, jež znal jsi již,

když s dětmi hrávali jste v stromořadí.

V jich smutném úsměvu uhádneš spíš,

jak podjeseně vichr v listí řádí,

ta směje-li se, nevěř, dobře víš,

to prchá mládí...