TO PŘÍTMÍ MDLÉ...

By Emanuel Lešehrad

To přítmí mdlé... V těch lesích dumavých,

kde všechno, všechno v neurčitu mizí

a nabývá tak tvarů podivných

jak bysi vešel ve svět jiný, cizí.

Jdeš cestou dál... Les v tajemno se halí,

svit luny clonou větví k zemi splývá,

a tobě zdá se, u potoka, vdáli,

že koupající nymfa sobě zpívá.