To prý jesti drzosť nevýstojná

To prý jesti drzosť nevýstojná

Napomínať na to národu,

Aby strážil vnitřní svobodu,

An vždy trvá se zlým vrahem vojna.

Takto ústa osvícenců zbojná

Na těch časův touží nehodu.

Ej jak v božskou obouť lahodu

Duše jejich zná se nepokojná!

Leč tak jenom církvi znají veleť,

Sami však svých klateb nechtí želeť

Chrlíce jich tisícery tuny.

Ovšem jenom psové mohou štěkať

Na přetichý na obličej luny,

A ta ještě před nimi má klekať!