To u nás jsme.

To u nás jsme... jsou všude kolem lesy,

ze skláren blízkých kouř se vzduchem valí,

zem černá je, ze škvárů šedé směsi

výdechem horko do tváře ti pálí,

pár umouněných košiláčků sedí

na bobku při hře, výrostek tu praská

a hvízdá do prstů, a časem hledí

po ovcích svých a s Tyrasem se laská,

ze sítí čáky, kolébky pak splítá

pro sestřičku svou ještě nerozumnou,

a řípu kdesi ukrad‘, nenasyta,

a písničku si při tom zpívá dumnou.