To vím, že umíš čarovat

By Gustav Dörfl

To vím, že umíš čarovat

a pět, můj hrade stařičký;

květ jarní tvoříš ze sněhu

a báje tvé – jsou písničky.

Však nevím ještě, zda bys chtěl

mně cosi k vůli učinit –

ó pokyň noci, kouzelnou

by rozepředla tvoji nit.

Pak udělej z nás pohádku

a do ní věčné jaro dej;

to dovedeš – vždyťs poeta

a přitom také čaroděj.