TOMU, JENŽ MNE NAZVAL THERSITEM. (3.)

Noc temná kolem mne. K té nedosáhnu výši.

Hlas zvedám dnes,

k Vám, Achille té války žabomyší,

já, Thersites.

Vy ku stavbě jste ruky nepřiložil,

jen k rozvratu.

Na mořské pláni v chlubné pose ožil

duch pirátů.

Čas tragický. Červánky vzkvetou rudě.

Vy, dalek života,

na nešpanělské oživil jste půdě

tradice Quijota.

Bijete s mlýny dál se s tlupou věrnou,

jež fikcí rozňata.

Nad komedií lkáte malichernou;

oh, moje Golgatha!

Vás neklid štve Vás stále dál a dále

za mráčky, oblaky.

– Jdu, pozdní putovník, ač vědom síly malé,

plašiti přízraky!