TOMU, JENŽ MNE NAZVAL THERSITEM. (4.)

Neb, pane, ve Vás duch že starý ožil

barbarských sekt,

na místo srdce ve verš že jste vložil

drobounký intellekt – –

v dnech truchlých že svou ješitnost jste křičel

jsa hluch a slep,

z Vašeho díla vždycky že jen syčel

jízlivý škleb,

za Vámi jdu: do pyšných vniknu tvrzí.

Brány se vylomí.

Váš Thersites, jdu ohyzdný a drzý

jak svědomí.