TOŤ ČTVRT JE POCHMURNÁ...

Toť čtvrt je pochmurná, kde ulice se tmějí

jak staré průplavy vždy pozdě za večera,

portály zamlklé a střechy, okna šerá

a staré parky, jež jak mrtvy vyhlížejí.

A pachy minula se linou odevšady

jak z relikviáře, jejž otevřel kdos zticha

po létech za šera, když podzim okny dýchá

a v nitru teskno je a smutny venku sady.

A vše tak milé je a plno krásy tklivé,

ty domy s arkýři a chrámy zádumčivé,

kde světla voskovic se zkomíravě třesou;

a tichem velebným pak, které ukládá se

nad koutem šerým tím, jenž usínati zdá se,

jak minulosti stesk se zvuky zvonů nesou.