Toť ta kapla! Pozastavme tudy,

Toť ta kapla! Pozastavme tudy,

Ať v ní trochu sobě popláči;

Vždyť i samo nebe obláčí

Líce svoje ve mrákotné trudy.

Což jest ten náš národ, což jest chudý!

Neblahý jím vichor zatáčí,

Noha jeho pořád pokráčí

Závrativě z bludů v horší bludy.

O vy svatí patronové naši!

Což vám musím na lid ten náš toužiť,

Že blud pořád jemu v hlavě straší.

Mněť jak vám. Chci lidu k blahu sloužiť;

Leč on pořád klone k hlubším hloubím,

Tož jak vy se pro lid s želem snoubím.