Touha lásky.

By Jaroslav Martinec

Někdy slza, někdy pousmání

z duše hlubiny se vynoří;

jindy opět líce zahoří,

jako nebe rdí se za svitání.

Mluví oči, jsou-li ústa němá,

chvějící se ruky tisknutí

zjeví tobě duše pohnutí.

Jiné mluvy touha lásky nemá.