Touha.

Ach, jak rád bych byl vodníkem v řece!..

Všem rybkám bych vládl v modravé vodě,

hned písně bych zpíval květnatým břehům,

hned perly bych sbíral, vlnou se brodě.

A na dně v své hrady z křišťálu, zlata

bych přivedl všecky bělounké panny,

jež z pěny se rodí při svitu luny,

jichž zrak je vždy láskou ohnivě stkaný.

Kol pasu bych objal jednu i druhou,

až láskou bych spatřil vodstvo se pěnit.

Pak nikdy bych, věřte, inserát nedal,

že nevěstu hledám, že se chci ženit.