TOUHA

By Věra Vášová

Cisterno prázdná, která vody nedáš,

na kraji pouště sedím u tebe.

Života vody jinde, jinde tekou,

a já tu marně sedím u tebe.

Ó kdyby přišel ten, jenž řekl dej mi píti,

sám vida žíznivý můj zrak!

Kdesi se celé proudy lásky řítí,

až půjdeš kolem, nech mne s tebou jíti,

já žízniva tu čekám na zázrak!