Touhy – žaly.

Vadne mysl jará,

krev však posud hárá

v nitru mém a v srdci mém,

touha tisícerá

za noci i šera

hoří v něm a plane v něm.

Ach ty touhy, žaly

všecko všudy vzaly

v spěchu svém a v letu svém,

jako kapky deště

budou padat ještě

nad hrobem a – za hrobem!