Touhy.

Zkad vzaly se? – Jsou v krvi, čivech, mase?

Zná duše jich? Jsou pouze děti hmoty?

Či zpívající ony jsou ty noty,

kterými život plně ozývá se?

Je ubít? Zmrtvit? – Darmo srdce ptá se,

je žít, v jich hledět udupané knoty,

je nechat bujet, v kolo nejistoty

zda není sáhnout sledním ve zápase?

A přec jen, „pokud toužíš, potud žiješ,“

ó protáhnout jich nozdrami kruh kázně,

je celá moudrost Sokrata i Krista.

Věř, v askesi nechť vlastní ňadra kryješ,

co získáš? – V zrak jim bez pokrytců bázně

se zadívat, jest svrchovanost jistá.