TOULKY PODZIMNÍ. (I. Vstup.)

Do větru a do sloty,

jejichž řádění jsem v jizbu slyšel,

v chmurné, prázdné samoty

nehostinných hvozdů jsem dnes vyšel.

Tenkrát hrály v souzvuku,

příroda zlá s nezkrotným mým nitrem,

žal můj vzal mne za ruku

a my spěli rozdeštěným jitrem.