TOULKY PODZIMNÍ. (II. Píseň.)

Šedavá oblaka – prostoru ptáci,

v šíleném chvatu proč letíte v dál?

Vidin mých duha již bledne, se ztrácí,

do dálky hřmíte vy – mně zbývá žal!

Kdybyste, mraky, na křídla vzaly

žalné ty trosky mých veselých dnů,

pohled by na ně alespoň stálý

nezrýval prázdno mých nocí a snů!