Toužení po Bělce.

Jaro nám zas radost nese,

K nízké zemi skloňuje se,

Mladý trávník objímá,

Leje v srdce potěšení,

V sladkém lásky okouzlení,

Všemu, což jen bytí má.

V milém rouše pobožnosti,

Okrášlené červeností,

Tam se děvče procházý,

Cele cýtí lásku svého

Mladenčeka anjelského,

Při něm jí nic nescházý.

Každý lístek ružičkový

Pije z rosy sousedovy,

Láskou s ním se spojuje,

Bude mužem každý pouček,

Jedenkaždý hrášku strouček*

K druhému se skloňuje.

V šírém poli, v tichém háji

Neskáče sám žádný v Máji

Pták, vše létá po páře,

Révové se mile vinou

Vůkol kolka –, na se kynou,

Dělají sy oltáře.

Celá země novou cýtí

Lásku, – ona kvete v kvítí,

Věje v libém větříčku,

Jenom já se bídně mořím,

Bělka, k které láskou hořím,

Dát mi nechce ručičku.