Toužení pomilé.

Snad se nyní přiměsýčku

Pozahradě prochodí,

Sáhnouc rukou narůžičku,

Mne sy namysl přivodí;

Snad vsvém tichém pokojíku,

Vněmž jí svítíš, měsýčku,

Sedí sama přistolíku,

Kloníc hlavu vručičku;

Snad y vzdychá: obych měla,

Koho žádám, přisobě!

Takbych smutně neseděla,

Poklade můj! přitobě.

Kní mne Bože! ať to bílé

Hrdlo její obejmu!

Ať ji líbám, ať mé milé

Tuto tesknost odejmu.