Toužení.

Ach, Lenýnko

Rozmilá!

Co se Věslav nasouží,

Po tobě co natouží,

Cos od něj se

Vzdálila.

Tebe hledá

Po poli,

Slunéčko kde vychází,

Za horu kde zachází,

V žádném nejsi

Oudolí.

Jak se mile

Rozední,

Lkání slyší lesíček,

A kdy vzchází měsíček,

Kytara má

Truchlo zní.

Kde pak bloudíš

Milenko?

V kterém háji přebýváš?

Na které se usmíváš

Kvítko, zlatá

Dívenko!

Nezabudku

Utrhni

U čistého potůčku,

Rovnou tvému očičku,

Lenko, mou čti

Touhu v ní.