Továrna.

Komín štíhlý v kouři stojí

jako věž,

v dům, k němuž se dole pojí,

jít se střež!

Sedí tam (ve vlastním chrámě)

strašný bůh,

kdo vstoupí, naň vztáhne rámě,

sepne v kruh.

Vyssaje mu morek z kostí,

ze žil krev,

nikdy hlad nezkojí dosti

ani hněv...

Na rovině komín stojí,

chrlí dým,

když si bůh oběti strojí

k hodům zlým.