TRAGÉDIE.

By Jaromír Borecký

Je zprvu vlídná, vábivá a svůdná;

než přiměje krok prvý učiniti,

vše slíbí, štěstí v úsměvech a kvítí,

moc, slávu, poklad, lásky snění cudná.

Pak zašklebí se vůle protichůdná,

mrak vášní stahuje se, hořkne žití,

blesk vyšlehne, a již se bouře řítí,

rve, zmítá, sráží srdce nezáludná.

Kdo rekem, načas vyvzdoruje dosud.

Chtě činem zdržet zloby vzteky býčí,

hrd ňadra staví ohni vstříc i zmrazku.

Nadarmo. Padá. Vítězně se vztyčí

tu nad ním Tragédie, sejme masku –

a objeví se bičující Osud.