TRAGICKÉ SLOKY

By Antonín Sova

Tam dole v pomořích se stíny shromažďují

a s osluněných hor se orli zdvihají.

Já nevím, s hrozivým proč skřekem poletují,

a v chatrčích proč žalmy zpívají?

Krev lidskou z dálek cítit... Hnusně čpěla.

Že revoluční ne, však otročí.

A z temnot pozdvihla se mstivá čela,

imperatorsky truchlá obočí.

Zlý rozmar z nich i pozdní slza kane.

Vy mladí, krásní, bít se musíte.

Pohřební věnce věkům uchystané

jsou na útraty států uvité.