TRAGIKA MÁJE...

Je mi tak teskno. K domovu se beru.

Tak těžce jsem dnes sáhal na kliku!

Byl první máj. Čas lásky. Někde v šeru

zněl rozechvělý klokot slavíků...

Celý den stroj hřměl. Chlebodárce za mnou

stál v pomaštěné, rusé paruce...

Ulicí táhl zástup s hymnou slavnou

a každý zpíval, co moh’ ze srdce...

Jen ty snad chápeš, chudobko má bílá,

proč utichli jsme ve svém doupěti...

Dnes se tak příkře země naklonila,

jak chtěla by nás pustit z objetí...