TRAKTÁT O NENÁVISTI.

Národní nenávisti u nás není,

a jaký smysl: nenávidět národ?

My přejem jiným, čeho sami chceme

a s nikým o to rvát se nebudeme,

co dát nám musí spravedlnost dějin.

Nám lhostejni jsou ti, kdož v sobě lidství

dovedli zradit, lhostejně zřít budem,

až Osud s nimi bude účtovati.

Ty milujeme, kteří zaštítili

pokojné, slabé před železnou pěstí,

a budoucnosti lidstva cesty strojí.

Leč nenávidět? Národ nenávidět?

Chcem nenávidět jenom všechen útisk,

bezpráví podlá, tvrdé zotročení –

vše, co jsme zakusili na svých duších,

čin nenávidět a ne pachatele.

Ó bílá duše kostnická, já věřím,

že nelze katem být svých mučitelů,

byť je i Osud k nohoum našim složil.