Trávy na hrobě

Noc hvězdná nad nízkými domky,

tichými rovy hřbitova.

Smrt blízká z metlic zralých šumí

jak vzdušná harfa hudcova.

Je pozdní léto, zrna z klasu

se prškou na zem rozsila.

Z těch pohřbů, klasů, listů, květin

tajemná ústa prosila.

To lásku slyším místo zloby

a místo strachu ztišení.

Neb v hrob co zamknul čas, to věří

a čeká na své vzkříšení.