Tré hlasů. (III.)
By Vilém Ambrož
Z naděje a víry – láska pučí,
láskou zbude země trampoty;
leč kde nevykvétá ze ctnoty,
marně lidumilnosť světem hlučí.
Že lid klesá v bídu, do chudoby,
často klamný pláče lidumil,
sám však nepomáhá dle svých sil,
lakotně jen sobě všechno sobí.
Pravou lásku – láska k Bohu plodí;
ta-li komu v hrudi plápolá,
planá slova nikdy nevolá,
činem spasným lidstvo vysvobodí.
Svornou buďme tedy vezdy družbou,
ať nás bláhy doba nemine,
spása lidstva naší budiž tužbou,
heslem buď: hlas lásky účinné.