Tré hlasů. (III.)

By Vilém Ambrož

Z naděje a víry – láska pučí,

láskou zbude země trampoty;

leč kde nevykvétá ze ctnoty,

marně lidumilnosť světem hlučí.

Že lid klesá v bídu, do chudoby,

často klamný pláče lidumil,

sám však nepomáhá dle svých sil,

lakotně jen sobě všechno sobí.

Pravou lásku – láska k Bohu plodí;

ta-li komu v hrudi plápolá,

planá slova nikdy nevolá,

činem spasným lidstvo vysvobodí.

Svornou buďme tedy vezdy družbou,

ať nás bláhy doba nemine,

spása lidstva naší budiž tužbou,

heslem buď: hlas lásky účinné.