Třeba stal se obětí!

Kdy děvče zemře mladistvé,

dřív než má blaha z lásky své,

dřív nežli mohla v objetí

se státi muže obětí,

že nemá v hrobě pokoje,

toť přece vůbec známo je!

Ven musí z hrobu k půlnoci,

a hochu není pomoci,

ret jeho vadne, uvadne,

krev jeho chladne, vychladne –

a čímže vrahům peklo je,

to také vůbec známo je!

Ach je-li někde některá,

jíž v srdci ke mně láska hrá,

a dbá-li svého spasení,

ať nelení – ať nelení!

já – třeba stal se obětí –

jsem doma od dvou do třetí!