TŘEŠNĚ VE KVĚTU.

Ó jaký to úsměv čistý –

hle, zeleň a sníh a sníh –

když zrosenými listy

květ třešní planoucích

ti vytryskne – jak košatá

by stála náruč rozpjatá –

hle, zeleň a sníh a sníh –

A je to cit měkký a celý

jít zahradou dumavou

a zázrak ten rozhořelý

ti svítí nad hlavou –

jak jdeš, strom v běli zasněný

ti na vlasy hází lupeny –

hle, zeleň a sníh a sníh –

Jen jeden znám pocit stejný:

zřít dětských do očí

a odlesk cudný a hřejný

ti duši otočí –

óh, vím – to stejně zaplaví,

jak teď, když čistě tě pozdraví

hle, zeleň a sníh a sníh –