TŘI DUŠE

Ne, na umění nemyslím. Na nic, co rve a bolí,

co věčným zápasem je a věčnou touhou.

Zde není touhy a usíná zápas.

Zpěv ptáka nezní bojovně a mé srdce zapomíná.

Bytosti moje, což je jiný život?

Což v nitru tvém snad přec tré duší sídlí:

Bojovná, krutá podmanitelka,

milující, hořící a tvořící

a poslední, ta nejvyšší, sladká, tichá,

ta pravá vesmíru dcera, úsměvná, klidná,

žijící se stromy, zpívající s ptáky;

milenka všech, již pozdravují šumem lesní obři,

i maličký hmyz v trávě miluje ji.