TŘI HLASY. (Slunné jitro:)

Hle, měsíc bledne, slunce z mlhy vstává,

červánek září, rosou svítí tráva,

již v nebes modru skřivan dlouho jásá,

ó, vstaň, jsem den, jsem radosť, mládí, krása!

Střes dlouhé sny, je každé chvíle škoda,

ven v život, v ples, vše hudba je shoda,

pij sílu, naděj, kterou dávám světu,

buď ptákem v písni, paprskem buď v letu!

Pij dlouhým douškem lásku jako děti

studánek stříbro pod zelenou snětí,

ne v zlaté číši, jenom z dlaně pouze,

však po své vůli a po svojí touze!

Výš, vzhůru křídlem v touhy cíl a štěstí!

Hleď plát jak slunce, jako stromy kvésti,

jak vlna hřmít, vždy svěží jako chvojí.

Za slávou jdi i za myšlénkou v boji!

Vše před tebou. Chci na cestu ti svítit,

své růže házet, paprsky své vznítit,

co v tobě puk, buď květ, co cit, buď vzletem!

Jen jednou žijem’, milujem’ a kvetem’!