Tři květy.

Tak, jak v tu knihu ruka tvá je dala,

tak vůně z nich mi dýše neskonalá

i lesů táhlý šum.

Ten první květ, to v hvězdné noci němé

když řekli jsme si, jak se milujeme –

ó byl to krásný sen!

A druhý květ, to než jsem zašel v dáli –

a ve tvém věrném oku slzy stály

a dělas: – Vzpomínej! –

A třetí květ, to dala’s mi, ó dítě,

když šťastnější kdos líbal v náručí tě

– a já jsem přišel k vám.