TŘI PANNY.

Tři panny za světlé noci blouznily na terase,

když z květů šla vůně k moři...

A cypřiše tmu svou vrhaly v sněžný mramor sloupů,

šept noci fontána lkavou přerušovala písní

a dužnaté kaktusů listy

stín metaly v trávu...

Ta jedna ve vlasech měla péra bělavé rajky,

v své ruce loutnu, tančivě dotýkala

se trav a zrosené země, zdá se, nemilujíc

tragickou láskou;

ta druhá v zápěstí gemmy s posvátným zaříkáním

milence, pohřbeného za rozpuku jara

na krvavém poli Hackeldamy,

všem hlasům noci naslouchala...

Ta třetí s očima náhlým kouzlem uhaslýma,

jak odplul vždy milenec její před západem slunce

po vlnách stříbrných a po zelených rasách,

po dlouhých stínech, táhnoucích z protějších břehů,

svých družek bez konce se vyptávala

o slibech srdcí, o věrnosti mužů

a o smutcích svojí lásky...

Ta smutná, v zápěstí gemmy s posvátným zaříkáním

milence zemřelého, družkám vyprávěla:

Keř divokých růží roste v úpatí Hackeldamy,

sta růží svítí v slunci, a když opadají,

na pláni moře, moře, moře jich je rudé,

jež volá a mluví každým rokem

mi známou řečí...

Je měsíc růží... Hlas mluví podivnou řečí z hrobů

a volá mne dnem a nocí... Možno odkládati?...

Ta, jejíž milenec odplul právě před západem,

se těšila na shledání zítra v stejnou dobu.

Na palác myslila bílý na protějším břehu,

na sály ozlacené a křišťálové síně,

kde z pitvorných fontán stékají vody roztříštěné,

se houpavě uklidňují v mísách nadzdvižených

obřími netvory a květy vydychují

bolestnou touhu po rtech...

Ta divoká, v ruce loutnu, bezstarostná, k tanci

napjatá jako luk a pružná k utrpení

i k neznámému štěstí,

se smíchem odhodlána dneska, právě dneska

tuláku podél cesty tajně se zaslíbiti,

jenž měl jen ruce své a hlavu zažehnutou

geniů chudých prudkou, doutnající jiskrou,

ta divoká snila teď o něm, přijde-li zas zítra

hladový, ale silný silou milování,

ubohý, ale hrdý touhou k nepřečkání....

A tajemstvím tím zpívala

a v tajemství tom tančila, tančila a tančila

divoce po květech a travách,

na loutnu hrajíc, tělo své kolébajíc

tančila, smějíc se, tančila, divoce tančila

jak chvění moře a třpytivých hvězd

a jiskření světel tančila...