Tři zdroje.

Jak, šedesátka? – Těžko, brachu,

to vůči Tobě uvěřit,

pláť oko v lesku a líc v nachu,

hřmí tepnou stále vřelý cit

a písně kaskádou se perlí

přes balvany a do mechu;

dnes mladí potřebují berly

na strmé pouti bez dechu.

Ty’s zůstal mlád, kde je Tvůj cíl?

Skrz prach a dým

Tvůj tryská rým,

to tím, to tím, z tří zdrojů že jsi pil.

Ten první zdroj skryt v hloubi ňader

a sluje láska, krb a mír,

sta květů živí a sta jader

jsa plný zvučných, zlatých lyr.

Jej našel’s v prvním květu Vesny,

jej neopustil’s, hrdý jun,

a z žití radost, rozruch plesný

vždy zvlnil zlato Tvojich strun.

Tak zůstal’s mlád, kde je Tvůj cíl?

Skrz prach a dým

Tvůj zvoní rým,

to tím, to tím, z tří zdrojů že jsi pil.

Ten druhý staré dědů zkazky

a láska k té, jež rodná zem,

vše shladil Tvého čela vrásky

se dotknuv srdce paprskem.

Tu vlast, tam družná Slovač zpívá,

hor pastvec, dějin hrdina,

a nechť se mračí, nechť se stmívá,

Tvá píseň znova počíná.

Tak zůstal’s mlád, kde je Tvůj cíl?

Skrz prach a dým

Tvůj duní rým,

to tím, to tím, z tří zdrojů že jsi pil.

Zdroj třetí přírody klín věčný,

kde mluví květ a mluví pták;

přes obrazů vír nekonečný

se lehce přenesl Tvůj zrak,

když kolem bouř se rozsápala,

rval hvězdný háv Tvůj běsný ryk,

však vlídná ruka Tvá všem dala

tu hořec a tam srdečník.

Tak zůstal’s mlád, kde je Tvůj cíl?

Skrz prach a dým

Tvůj jásá rým,

to tím, to tím, z tří zdrojů že jsi pil.

Dnes oko Tvoji dráhu měří,

ó pestrá to a valná žeň!

Ty vznášíš dál, nechť dál se šeří,

své poesie pochodeň.

Ať můry křídla sobě pálí

v tom ohni, jenž jest ples i jas,

Ty hlučně, z ticha, z blízka, z dáli

jak zpíval jsi, pět budeš zas.

Co šedesát? – Kde je Tvůj cíl?

Skrz prach a dým

Tvůj zpívá rým,

buď požehnán, z tří zdrojů že jsi pil.