TRILOGIE (II.)
By Viktor Dyk
Jsi umdlena, má nenávisti,
poznáním ubohostí všech.
Už je to hnusno tobě čísti
žurnály Moravy a Čech.
Zvěř lovit lehkou stydno lovci,
tvůj zápal pohyne.
A neprobudíš tupých ovcí.
Nikdy ne!
Tož ničeho té chvíle nežel
a nečiň pokání.
Lež, jako hoch jsi kdysi ležel
Chlomecké na stráni.
V tvé zemi vyhynuli lidé,
jsou čistší pocity.
Ty vyčkáváš, až soumrak přijde
prostorou opitý...