TRILOGIE (II.)

By Viktor Dyk

Jsi umdlena, má nenávisti,

poznáním ubohostí všech.

Už je to hnusno tobě čísti

žurnály Moravy a Čech.

Zvěř lovit lehkou stydno lovci,

tvůj zápal pohyne.

A neprobudíš tupých ovcí.

Nikdy ne!

Tož ničeho té chvíle nežel

a nečiň pokání.

Lež, jako hoch jsi kdysi ležel

Chlomecké na stráni.

V tvé zemi vyhynuli lidé,

jsou čistší pocity.

Ty vyčkáváš, až soumrak přijde

prostorou opitý...