TRIUMF BACHANTKY

Před nádhernou vilou zbohatlíka

v parku tichém za kovanou branou

vytepána z čisté mědi

bachantka se tyčí nad fontánou.

Modelem k ní stála žena nahá,

ona v odiv staví nahé vnady,

s pohárem se rámě její vzpřahá

v ústret dětem, jež si hrají tady.

Zdvihá pohár, zdvihá hlavu vzhůru,

naslouchá, jak z města úder kvílí,

vojáci tam perou v zvonu kůru,

který s jeho stolce sesadili.

Pod ranami perlíků zvon úpí,

bezmocně se ve střepiny tříští,

reliefy s nápisy se kupí,

otcové jež vryli pro věk příští.

A pak na vůz naložili trosky

zvonoviny, kříže, věrověstů,

jedou k dráze. Bachantka sen božský

dál si sní a šťastnou přeje cestu.