TRIUMF NÁRODA.

Půl Prahy tone v záři lampionů,

lid z nádraží se valí v rušném shonu.

Buď vítán vítěz! Z ciziny se vrací –

„Hip! Sláva! Sláva!“ – peron zaburácí –

a na ramenech zlaté mládě naší

se četa vítězů do dvoran vznáší,

a moře lidu, křiku epopeje,

do ulic v proudu jásavém se leje.

Co značí to? Snad král byl korunován?

Kruh království byl navždy v jedno skován?

Snad český obchod, banky, české dílo

si v celé říši dráhu prorazilo?

Či vybojován světu mír, že meč už zerzí ?

Či staví se nám třetí universí?

Zda zlomili jsme vrahů násilí?

Všem starým, chudým, skytli asyly?

Či vykoupeny selské statky z dluhů?

Či v umění je králem národ sluhů?

Hm – cety, trety...: DRUŽSTVO VYBRANÉ

DOBYLO PRVNÍ CENY V – KOPANÉ!

Zdaž, drazí, víte, co to znamená?

Že víc než hlavy platí – kolena.