Triumf smrti.

Vír jepic nad ohněm, – vše děti zmaru

jdou ve triumfu Smrti před soud Pána,

kde za andělů chory blýská nebes brána

a pod ní pekelníci v smolném úpí varu.

Skráň papež klesle kloní pod tiáru,

císaře vleče lůza rozedrána.

Jak morová by kvapem přepadla vše rána,

děs v tváři siné, táhnou Smrti hnojnou káru.

Ctnost chvěje se, Hřích pohár v smíchu prázní,

jdou nevěstky a Světice a děti,

jdou bezbožní a mudrci a blázni.

Bol, žehnání a kletby, úlek lkavý,

klid, pláč – vše slyším rmutný hymnus pěti,

jenž spravedlnost světa hořce slaví.