Triumfy.

Jdi cestou křížovou, v sled hrob ti kývá,

však za ním Zora ohromná se zvedá,

v ní peruť archanděla zdá se bledá,

jenž kámen zved’, srval clonu, jež se stmívá.

Jdi pustým hvozdem, náhle ptáče zpívá

a zřená víla Echa k skále sedá,

noc probdí pustou, kde to usnout nedá,

v tom ticho kohouta zpěv bouřný zrývá.

V tom všem jest triumf duše vítězící,

v tom smyslů vyčerpaných slední vzpjetí,

v tom Haleluja slávy nekonečné!

Jen moment může trvat úsměv v líci,

jej vítáš s něhou starců, vírou dětí

a s ním se ztratíš kdes až v dráze mléčné.