Trnový vínek. (3.)

Co může ještě přijít! Smrt je blahá,

kdy zástup nepřátel mu pouze zbyl;

zášť bodá, kam jen zraky obrátil

a velekněz jej lstivě zapřisahá.

Ó nač se odpovědět ještě zdráhá?

jak jinak v duši své kdys všecko snil:

kde jsou ti, které tělem nakrmil,

kde apoštolů druž tak srdci drahá!

Přec jeden v síni, kde se zástup zhřívá,

seď truchlivý a v soudní síň se dívá

a z oka hledí, zdá se, lásky strach.

Zkvet’ Kristu v tváři sladký úsměv díku:

„Tys pravil“ k soudci děl – v témž okamžiku

i poslední jej venku odpřisah.