Trojí láska.

Jako vzneslá slunečnice

Touží jen po slunce záři,

Tak i srdce lásky plné

Zříti touží božskou tváři.

Jak ta láska slunečnice

K slunci věrná, nevinná:

Tak i láska k Bohu jesti

Důvěrná a dětinná.

Jako něžná holubinka

Zamiluje krov domácí,

Ačkoli si poletuje,

Ráda se zas domů vrací;

Jak ta láska holubice

Vřelá jest a nevinná,

K roditelům láska jesti

Důvěrná a dětinná.

Jak slavíček zamiluje

Strom, na němž své zvolil sídlo,

S větvičky na větev skáče,

Strom ten jeho blaha zřídlo;

Jak ta láska slavíčkova

Outlá jest a nevinná,

K národu i láska jesti

Důvěrná a dětinná.

Komu tré se těchto lásek

V srdci věrném uhostilo,

Tomu v nejčistější záři

Slunce blaha zajasnilo.

Neboť kdo zná oceniti

Lásek těchto rajský květ,

Ví, že jedna jiskra platí

Více nežli celý svět.